1. Práce na pozitivním sociálním klimatu uvnitř školy i jednotlivých tříd
Neméně důležité je vzájemné poznání a akceptace mezi samotnými žáky. Zde má rovněž příznivý vliv malý počet žáků, jehož účinek však musí být podporován speciálně navrženými preventivními aktivitami a dílčími programy. Z hlediska adaptace nově příchozích žáků 6. ročníku a jejich začlenění do žákovského kolektivu školy a rovněž k dalšímu rozvíjení pozitivního sociálního klimatu u žáků vyšších ročníků mají největší význam:
1.1. Celoškolní adaptační pobyty
Jednou za 3 – 4 roky je školou Nativity pořádán týdenní až 10 denní celoškolní zájezd, který má kromě poznávací funkce velký význam pro sociální kohezi školy. Bývá realizován na začátku nebo v samotném závěru školního roku. Pokud se koná v závěru školního roku, mají možnost se jej zúčastnit nově přijatí žáci školy, kteří po prázdninách nastupují do 6. ročníků. Obsahem těchto zájezdů bývá kromě výletů, mnoho dalších aktivit, zejména herních, sportovních, či kulturních, které vedou k navazování nových a prohlubování starých přátelství mezi žáky. Mají význam i k ozdravování a posilování pozitivních vztahů mezi učiteli a žáky.
1.2. Seznamovací odpoledne
Během prvních dvou dnů školy v září, pokud neprobíhá celoškolní adaptační pobyt, jsou vytvořeny z žáků šestých ročníků skupinky, kterých se ujmou stejně početné skupiny žáků osmých a devátých ročníků. Starší žáci mají za úkol pomocí jednoduché seznamovací hry se s novými spolužáky krátce seznámit a pak je provést prostorami školy, školní jídelny a zázemím školního klubu. Vedle praktického účelu tohoto provázení, jímž je obeznámení nově příchozích žáků s neznámým prostředím, má tato aktivita význam pro navázání první komunikace mezi novými spolužáky. Formálnější charakter tohoto provázení vede starší žáky k převzetí odpovědnosti za daný úkol a svěřené mladší spolužáky.
1.3. Adaptační kurz pro žáky 6. ročníku
Na rozdíl od celoškolních adaptačních pobytů, které se opakují s menší frekvencí, adaptační pobyty žáků 6. ročníků probíhají začátkem každého školního roku. Jsou obvykle třídenní. Spolu s žáky šestých ročníků se jich účastní zpravidla třídní učitelé, metodik prevence nebo školní psycholog, vychovatel školního klubu a vybraní žáci vyšších ročníků, kteří participují na realizaci a někdy i přípravě programů. Aktivity těchto adaptačních programů jsou obvykle tematicky propojeny nějakým literárním příběhem (a jeho filmovou adaptací), jehož hrdinové a dějové zápletky umožňují žákům herní a prožitkovou formou simulovat a následně verbalizovat obtížné sociální situace související právě s adaptací na nové prostředí (sociální i materiální). Dávají jim rovněž příležitost ke kooperativnímu řešení různých problémů a lepšímu vzájemnému poznání. Pedagogickému doprovodu tyto programy simultánně poskytují zásadní příležitost k lepšímu poznání žáků, jež kvalitativně i kvantitativně předčí možnosti, které jim k tomu poskytuje běžné prostředí školy. Informace o žácích a skupinové dynamice nově vznikajícího kolektivu jsou pak mimořádně důležité pro školního psychologa a školního metodika prevence, kteří mohou lépe anticipovat a tím i předcházet rizikovému chování uvnitř nového kolektivu. Účelem účasti žáků vyšších ročníků, kteří mají roli tzv. peer aktivistů, má být, vedle pozitivního vrstevnického ovlivňování, opět podpora celkové sociální koheze školy.
1. 4. Slovíčka na den
Na začátku každého výukového dne je vyhrazeno 10 minut tzv. slovíčku na den. Jedná se o krátké intenzivní setkání v kruhu jedné třídy nebo celé školy, jehož obsah je různorodý a odpovídá aktuálním potřebám daného kolektivu (může se jednat o plánování společných aktivit či zamyšlení nad aktuálním tématem.)
1. 5. Třídní dny
Jednou za dva až tři měsíce tráví třídní učitelé s žáky odpoledne nějakou mimořádnou akcí. Třídní dny mohou probíhat ve škole nebo mimo školu. Nejoblíbenějšími akcemi ve škole jsou přespávání, malování vlastní učebny, příprava slavnostní večeře pro rodiče apod. Mimo školu patří k oblíbeným náplním třídních dnů návštěva děčínského zámku nebo bowlingu. Občas je třídní den obsažen v nějaké vícedenní akci, například poznávacího zájezdu do Prahy.
1. 6. Další prostředky k podpoře sociální koheze a prevenci šikany
Organizace školního dne – spolu s řešením stravování a odpočinku mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nebo školním klubem má vést k tomu, že se žáci dále setkávají napříč jednotlivými ročníky. Prostředí i způsob pedagogického vedení jim umožňuje během celého školního dne utvářet si k sobě pozitivní vztahy i napříč věkem. Zvláštní význam pro realizaci tohoto cíle mají aktivity ve školním klubu, zejména kroužky nebo přípravné hodiny.
Nejen školní řád, ale především kultura školy je nastavena na nulovou toleranci šikany. Žáci jsou vedeni učiteli ke schopnosti vzájemné akceptace tam, kde není mezi nimi možný přímo přátelský vztah.
2. Podpora žáků v aktivním a smysluplném využíváním volného času žáky
Jednou z norem školy, která je také formálně zakotvena ve Vnitřním řádu školního klubu, je povinnost žáků realizovat ve volném čase nějakou pravidelnou zájmovou činnost:
“Školní klub umožňuje žákům školy hodnotné trávení času také v době po vyučování. Je součástí vzdělávacího programu školy, a účast v něm je proto povinná v rozsahu 1 odpolední aktivity týdně napříč všemi ročníky.“
(KZŠ Nativity, Vnitřní řád školního klubu)
Primárním cílem této normy je podchycení žáků, kteří by mohli inklinovat k rizikovému chování, zejména tehdy, když jim není náplň volného času dostatečně zajišťována ze strany rodičů.
K realizaci volnočasových aktivit přispívají také učitelé školy, kteří kromě výuky vedou v odpoledních hodinách také zájmové činnosti, nabízí žákům doučování nebo pomoc s domácí přípravou.
Žáci jsou podporováni stejnou měrou také v mimoškolních aktivitách realizovaných jinou vzdělávací institucí, organizací či spolkem.
3. Kontinuální vnímavost a pozornost k individuálním potřebám žáků nejen z hlediska jejich vzdělávacích, ale také sociálních a emočních potřeb
Tento cíl je realizován kromě standardních postupů, jako jsou dozory nad žáky, sledování jejich úspěšnosti při plnění úkolů, nebo kontrola docházky, také častým navazováním neformálních rozhovorů s žáky o přestávkách nebo během volnočasových aktivit. Kde se problémy ukazují být složitější, než aby je zvládl pedagogický pracovník, je snahou ve spolupráci s rodiči o rychlé navázání kontaktu s dalšími odborníky – psychologem, dětským psychiatrem apod.
Při podpoře školní úspěšnosti žáků je snaha o maximální spolupráci s rodiči. Tam, kde je snížená možnost efektivní domácí přípravy, je nabízena možnost pravidelného doučování a přípravných hodin.
4. Vstřícnost k rodičům žáků při řešení obtížných situacích v rodině
Dobrá komunikace a spolupráce s rodiči při výchovně-vzdělávacím působení na žáky je jednou z hlavních zásad Křesťanské základní školy Nativity. Škola se prostřednictvím svých pedagogických pracovníků snaží být vždy připravena vyslechnout žáky a jejich rodiče, pokud o to požádají. V některých případech se snaží odkázat na pomoc v oblasti rodinného poradenství. Omezeně je tato pomoc realizována i v rámci školy Nativity, přičemž se nejedná o komplexní rodinné poradenství, ale pouze poradenství v oblastech spojených s problémy ve vztahu rodič – dítě.
5. Realizace preventivních programů věnovaných nejaktuálnějším tématům rizikového chování v rámci jednotlivých tříd a ročníků
V každém ročníku je věnována časová dotace 2 – 5 h na preventivní aktivity týkající se nejpalčivějších a nejaktuálnějších témat rizikového chování. Témata bývají zpravidla implementována do výuky v rámci občanské výchovy a zdravovědy nebo realizována zvlášť v rámci mimořádných tematických bloků a to buď samotnými učiteli, nebo ve spolupráci s externími spolupracovníky, např. formou besedy.
Tematické vstupy nebo bloky navrhuje školní metodik prevence ve spolupráci s ředitelkou školy, psychologem, třídními učiteli, učiteli občanské výchovy a zdravovědy.