Školní výlet 8.A v Karlových Varech

Závěr každého školního roku je zasvěcen školním výletům a to několikadenním. Pro některé učitele se může jednat o noční můru, nikoliv však pro pedagogický doprovod osmáků Nativity.

V pondělí 21.6. jsme se odhodlaně vrhli do vlaku směr Karlovy Vary, kde jsme měli domluvené přístřeší u místních skautů na jejich základně Orion. Po příjezdu na místo jsme se nejdříve ubytovali a následně zamířili do lázeňského města plni očekávání, jaké bude klima tohoto známého města. Jelikož ještě není lázeňská sezóna v plném proudu, bylo město příjemně „zaplněno“.

Stánky s ikonickými oplatkami provoněly ulice a my ochutnávali místní minerální prameny, které nám více či méně šmakovaly. Lehkou chůzí jsme došli k Grandhotelu Pupp u kterého se nachází stanoviště lanovky na rozhlednu Diana a motýlí dům, na který jsme měli zamířeno. Lanovka nás lehce šouravým pohybem dovezla do cíle, kde nás přivítala místní honorace, bílý páv. Po stopadesáti fotografiích, které jsme s ním pořídili jsme se přesunuli do motýlího domu, kde byla pro našinec připravena „parní lázeň“, vlhkost zde byla přinejmenším 90%. Pestrobarevní motýli byli všude, takže to byl opravdu nádherný zážitek. Následovala prohlídka místní mini ZOO, která čítala pět koz, čtyři prasátka a jednoho osla, takže prohlídka byla vskutku rychlá :). Točená kofola v místní restauraci nás osvěžila na cestu zpět. Po půl hodince jsme byli opět na místní kolonádě, kde si našinec zašel do fast foodu a hurá zpět na ubytovnu. Jak už to mladí mají, v autobusu sice polehávají, ale energie se do žil vlije bleskurychle. Jakmile jsme se přiblížili k základně, už spřádali další plán a tím bylo koupání v řece Ohři. Zábava nebrala konce …

Po osušení jsme rozdělali na zahradě táborák a opekli pár buřtů a vzhůru do spacáků. Kdo hádá, že v těch spacácích byly první paní učitelky, hádá správně. :)))

Druhý den se vstávalo těžce, dámské osazenstvo (dříve narozené) se muselo vysoukat z pod stolů místní klubovny a děcka značně unavená večerním klábosením rozvážně vykukovala ze spacích pytlů.

Po vydatné snídani jsme šli na autobus, který nás přiblížil k cíli pro dnešní den, hrad Loket. Při projíždění místními hvozdy nás naše přibližovadlo vysadilo u malebného hradu Loket, který se tyčí nad řekou Ohře a dotváří malebný obrázek celé krajiny. Po procházce městečkem nás čekal velmi poutavý výklad o místním hradu a prohlídka expozice útrpného práva, kde jsme s žáky zhodnotili jejich přístup k distanční výuce. :))))) Přežili všichni.

Po krátkém obědě jsme navštívili lanové centrum, které nepatří k těm nejlehčím, ovšem i tady se projevil kolektivní duch naší třídy a podpora při těžších úsecích byla neuvěřitelná. Všichni uspěli na výbornou a nástrahy ve výšinách překonali s přehledem i nadhledem. 🙂

V závěru dne se zdálo, že už jsou všichni unaveni, ale chyba lávky. Patnáct minut v autobuse a posilnění se v Globusu udělalo své a naši žáci se po příchodu na skautskou základnu dožadovali opět koupání v řece, jež jim bylo umožněno, protože ta radost byla pokaždé převeliká.

Večerní potlach byl dlouhý, proto podle toho ranní buzení vypadalo. Některé, již vzkříšené „kusy“ opět upadaly do hlubokého spánku a bylo těžké je ze vzbudit. Kolem desáté už všichni dosnídali a tak jsme se vypravili na poslední výpravu tohoto výletu a tou bylo prozkoumání podzemí karlovarského Vřídla. Fantastický výklad zaujal nejen žáky, ale i dospěláky.

Závěr výletu byl zakončen v Mekáči a pak hurá na vlak, který nás dovezl domů.

Výlet proběhl na jedničku. 🙂

… už z nás v září budou deváťáci, uff.